Osm fascinujících faktů o fasciích (2)

21.05.2019

(2. ČÁST)
První část: http://movelabmagazine.cz/magazin-Osm-fascinujicich-faktu-o-fasciich

5. Fascie zvládají kontrakci

Myofibroblasty, které umožňují kontrakci hladké svaloviny, byly objeveny ve fasciích (Schleip a kol. 2005). Stejně tak bylo ve fasciální síti objeveno velké množství mechanoreceptorů (Golgiho šlachová tělíska, Ruffiniho tělísko, Paciniho tělíska), které také pomáhají ke kontrakcím hladké svaloviny a komunikaci s centrálním nervovým systémem ohledně množství třecí síly v rámci pojivové tkáně (Myers, 2011). Existují teorie, že kontrakce fascií pomáhá se stabilitou a vydáváním energie. Je však zapotřebí další výzkum k porozumění toho, jak fascie a svaly v rámci kontrakce spolu navzájem spolupracují, jak tyto kontrakce ovlivňují celkový pohyb a co to znamená pro fitness profesionály.

! FASCIE jsou součástí řady školení a workshopů, které pořádáme. Více na našem webu http://movelabinstitute.com/ !
 

6. Fascie mohou jednat nezávisle na CNS

Dokud na nás působí gravitace, jsou fascie pod napětím. Toto pasivní předpětí se nazývá lidský odpočinkový myofasciální tonus, který Myers rozebírá za pomocí principů tensegrity (Alfonse a kol. 2010; Myers 2001). Odpočinkový myofasciální tonus poskytuje nízkou úroveň stabilizace, která nám pomáhá udržet posturu a umožňuje nám vykonávat pohyby jako je nastupování a vystupování z auta, aniž bychom na ně museli myslet. Protože pojivová tkáň má desetkrát tolik proprioreceptorů než svaly (Myers 2011), pomáhá nám fasciální síť reagovat na naše prostředí rychleji, než by byla schopná reagovat vědomá mysl. Ať už se jedná o nečekané šlápnutí na kostku, reakce na soupeřícího hráče ve hře nebo stažení ruky z horkého hrnce.

Toto předpětí nám také může dávat schopnost udržet posturu za cenu menší únavy a fasciálního napětí v porovnání s konstantní svalovou aktivitou a vyčerpáváním energie. K tomuto se váže krátký příběh. Má klientka, která byla ve velmi špatné kondici, poznamenala, jak nyní dokázala v sobotu stát v kuchyni a vařit osm hodin v kuse bez bolesti, což je něco, co před tréninkem vůbec nedokázala. Může to být tím, že ji její trénink pomohl se zlepšením tensegrity a zvýšil její fasciální předpětí?

7. Nálada ovlivňuje fascie

Ve své knize The Endless Web: Fascial Anatomy and Physical Reality (North Atlantic 1996), R. Louis Shultz a Rosemary Feitis probíral způsob, jakým se naše emoce ukládají v našem těle včetně pojivové tkáně.

„Fyzická odezva na emoce probíhá skrze měkké tkáně“, píší. „Fascie představují emoční odraz těla…ideálně vnímáme pocity skrze celé tělo – emoce cestují skrze fasciální síť. My pak interpretujeme tyto fyziologické vjemy jako hněv, náklonnost, lásku, zájem atd…Důvod, proč nedokážete narovnat a natáhnout krk může být kvůli šoku z šikany, kterou jste zažili v dětství. Fyzický trénink může tento problém vyřešit jen částečně za předpokladu, že má emocionální původ.

První část: http://movelabmagazine.cz/magazin-Osm-fascinujicich-faktu-o-fasciich

Za použití tohoto konceptu fitness profesionálové mohou vytvořit holistický přístup k porozumění postuře a pohybu, přístup, který je vnímá nejen jako fyzický, ale také jako emocionální a psychologický jev. Fascie mohou tuhnout a hůře reagovat, pokud je klient v depresi, nervózní nebo se něčeho bojí (Shultz a Feitis, 1996; Lowe, 1989). Trenéři tento fakt znají ze situací, kdy za nimi klienti přijdou po mizerném dni. Nálada výrazně ovlivňuje držení těla, pohyb a propriorecepci. Případné zlepšení nálady pak může zlepšit fyzický stav celé jejich fasciální sítě.

8. Fascie nám umožňují trénovat naše těla jako celek

V Myersově práci prokazují jednotlivé pitvy, že pojivová tkáň nejen obaluje svaly, kosti a orgány, ale dělá to v mnoha vrstvách (Myers, 2001), což vytváří jednotlivé spojení v rámci pohybu a funkce. Pro atlety nebo běžnou veřejnost, která se snaží o maximální zlepšení funkce, je fasciální síť důvod pro začlenění komplexních pohybů do jejich tréninkového plánu.

Čím více se dozvídáme o pojivové tkáni, tím více ji dokážeme integrovat do ostatních systémů našeho těla (svalového, nervového a kosterního) a tím získávat lepší vhled do lidského pohybu a výkonu. Použití myofasciálních linií v našem tréninku nám umožňuje získat unikátní perspektivu na to, jak maximalizovat naši schopnost zmírňovat působící síly, ušetřit energii a zlepšovat výdrž, zatímco zdokonalujeme naši multikloubní mobilitu a sílu. Trojrozměrný trénink těla jako jednoho celku může být oproti izolovanému tréninku jednotlivých částí chybějícím článkem v mnoha tréninkových programech u lidí, jejichž cílem je udržet nebo zlepšit optimální integritu svého těla.

! FASCIE jsou součástí řady školení a workshopů, které pořádáme. Více na našem webu http://movelabinstitute.com/ !


Odkazy:
- Alfonse, M.T., et al. 2010. Clinical, biomechanical and physiological translational interpretations of human resting myofascial tone or tension. International Journal of Therapeutic Massage and Bodywork, 3 (4), 16–28.
- Clark, M.A., Lucett, S.C., & Corn, R.J. 2008. NASM Essentials of Personal Fitness Training (3rd ed.). Baltimore: Lippincott Williams & Wilkins.
- Fukuyama, S., et al. 1995. The effect of mechanical stress on hypertrophy of the lumbar ligamentum flavum. Journal of Spinal Disorders, 8 (2), 126–30.
- Huijing, P.A. 2003. Muscular force transmission necessitates a multilevel integrative approach to the analysis of function of skeletal muscle. Exercise and Sports Sciences Review, 31 (4), 167–75.
- Lowe, J. 1989. Myofascial genesis of unpleasant thoughts and emotions. Digest of Chiropractic Economics, 31 (5), 78–81.
- Matias, C.-P., et al. 2011. Spontaneous healing in complete ACL ruptures: A clinical and MRI study. Clinical Orthopaedics and Related Research, doi: 10.1007/s1199-011-1933-8.
- Myers, T.W. 2001. Anatomy Trains: Myofascial Meridians for Manual and Movement Therapists. New York: Churchill Livingstone.
- Myers, T.W. 2011. Fascial fitness: Training in the neuromyofascial web. IDEA Fitness Journal, 8(4), 36–43.
- Sandercock, T.G., & Maas, H. 2009. Force summation between muscles: Are muscles independent actuators? Medicine & Science in Sports & Exercise, 41 (1), 184–190.
- Schleip R., et al. 2005. Active fascial contractility: Fascia may be able to contract in a smooth muscle-like manner and thereby influence musculoskeletal dynamics. Medical Hypothesis, 65(2), 273–77.
- Shultz, R.L. & Feitis, R. 1996. The Endless Web: Fascial Anatomy and Physical Reality (pp. 46–50). Berkeley, CA: North Atlantic Books.
- Stecco, C., et al. 2009. Mechanics of crural fascia: From anatomy to constitutive modelling. Surgical and Radiologic Anatomy, 31 ( 7), 523–29.

Autor: Derrick Price, MS
Publikováno: 19.4. 2017
Zdroj: http://erikamaxie.weebly.com/blog/eight-fascinating-facts-about-fascia-by-derrick-price-ms?fbclid=IwAR3g4X1B6wayqt0C2JY6pNYKLiw3LQUnRYBmX4wrdHV7sgpJEnYxU8cd1EE
Přeložil: Roman Kladivo