Dýchejte nosem a lehce, říká Patrick McKeown autor The Oxygen Advantage (3.)

24.04.2019

Pokračování rádiového rozhovoru s Patrickem McKeownem odborníkem na dýchání (Buteyko, Oxygen Advantage).

PRVNÍ ČÁST: http://movelabmagazine.cz/magazin-Dychejte-nosem-a-lehce
DRUHÁ ČÁST: http://movelabmagazine.cz/magazin-Dychejte-nosem-a-lehce-druha-cast

Dave Asprey: Vydrž chvíli - pro naše posluchače, kteří neví o oxidu dusnatém, vysvětlil bys jim, co dělá v našem těle? Určitě to chápeš, protože většina lidí ani neví, co to oxid dusnatý je, ani jak jsme ho nedávno objevili. Takže prosím, trošku nás v tomto ohledu vzdělej.

Patrick McKeown: Jasně, takže v zásadě…několik desetiletí si vědci mysleli, že oxid dusnatý…jednoduše nedokázali uvěřit, že plyn, který je tak toxický mimo lidské tělo, může být pro tělo tak důležitý, zvlášť když je odpovědný za znečišťování životního prostředí. Každopádně, vědci zjistili, že oxid dusnatý má uvolňující vliv na cévy. Takže díky jeho vlivu na kardiovaskulární soustavu si to začali spojovat a farmaceutické společnosti investovali hodně času a úsilí do výzkumu benefitů a efektu oxidu dusnatého. No a pochopitelně z tohoto výzkumu vzešla jedna důležitá tableta a tou je Viagra. Takže, oxid dusnatý je jedna z těch molekul, která má schopnost spojit hlavní lékařské disciplíny. Hraje totiž roli v přenosu nervových vzruchů při vzájemné komunikaci mozkových buněk. Hraje signalizační roli v rámci kardiovaskulární soustavy. Je důležitý pro homeostázu, udržení těla v rovnováze. Uvolňuje dýchací cesty, sterilizuje přicházející vzduch. Pomáhá zvrátit nárůst plaku a cholesterolu. Je to úžasná molekula. Produkuje ji celá řada částí našeho těla, ovšem pokud dýcháte nosem, je těchto částic padesátkrát víc než pokud dýcháte ústy. Teď, jeden z největších benefitů oxidu dusnatého z hlediska dýchání je spojen s tím, že sedíme vzpřímeně. Díky tomu je největší koncentrace krve ve spodních lalocích plic a oxid dusnatý, když se nadechnete nosem a dýcháte pomalu tak dopravíte velkou koncentraci oxidu dusnatého do plic a ten pak pomůže přesunout krev ze spodních částí plic do horních. Takže dojde k lepšímu prokrvení plic a okysličení krve. Také pokud byste dýchali více ústy, aktivujete spíše svaly v horní části hrudníku, protože dýchání ústy je rychlé dýchání a rychlé dýchání přivádí čerstvý vzduch primárně do horní části plic nikoli do spodní. Když dýcháte nosem, přirozeně aktivujete bránici, takže to co chceme, je jednoznačně hluboké dýchání. Někdy můžete slyšet lidi, jak říkají, že mluvíme o mělkém dýchání, ale tak to není.

Hluboké dýchání znamená, že používáte bránici a pokud dýcháte nosem, což byste měli, tak bránici přirozeně aktivujete jak v bdělém stavu, tak během spánku. Takže, oxid dusnatý je jeden z těch úžasných plynů a pokud bych se měl ještě vrátit k důležitosti dýchání pomocí nosu. Davide, víme, že 50 % dětí účastnících se studií dýchá s otevřenou pusou, 50 %. Tyhle děti mohou mít problémy s mluvením. Ukazuje se, že mají horší akademické výsledky. Je mnohem větší šance, že budou ve škole trpět ADHD. Je mnohem větší šance, že budu mít problémy se spánkem, poruchy dechu během spánku a těm dětem nikdo neříká, aby dýchaly nosem. Osobně si myslím, že je to katastrofa, která jenom čeká na to, aby se stala a nejde jenom o děti. Tyto problémy pochopitelně přechází i na dospělé, protože většina lidí s rhinitidou nebo astmatem má zvýšenou tendenci k dýchání ústy. A podobně lidé trpící úzkostí mají zvýšenou tendenci dýchat rychle, což je problém, protože pomocí dechu můžeme ovlivnit velké množství funkcí našeho těla.
Je také potřeba bavit se o tom, co je normální dýchání, protože často slýchám, že se máme zhluboka nadechnout, „Naplňte si plíce úplně vzduchem, zhluboka se nadechněte. Hodně se nadechněte“ a kdykoli to slyším, tak šílím, protože je to to samé, jako kdybyste řekli člověku, co jí dostatek jídla, co dodává svému tělu každý den tak akorát kalorií, aby jedl víc. Vzduch je dobrý, ale musíme ho dýchat určité množství. Ani příliš mnoho, ani příliš málo, ale tak akorát.

Dave Asprey: Určitě také dochází k nějakým změnám ve tvých mitochondriích. Spotřebují určité množství kyslíku, ale co většina lidí neví, je to, že se nadechneš, vydechneš a většina toho kyslíku co jsi vdechl, jde zase z plic ven.

Patrick McKeown: Ano.
 

!!! V prosinci letošního roku (6. - 8. 12.) pořádáme v Praze první certifikační školení OXYGEN ADVANTAGE.

Nenechte si ujít tuto akci. Více info: http://www.movelabinstitute.com
 

Dave Asprey: Jedna z věcí, kterou jsem nějakou dobu používal bylo dýchání skrz 'kyslíkové pračky'. Je to technika z Ruska, i když ne z vesmírného programu, ale z programu pro výcvik stíhacích pilotů. Rusové totiž přišli na to, že stojí spoustu peněz vytvořit optimální tlak ve stíhačce, ale naučit piloty fungovat v atmosféře s nižším obsahem kyslíku je poměrně levné. A tak vytvořili technologii, která umožňuje pilotům aklimatizovat se až na výšku 4500 metrů. Takže mohou nechat stíhačky létat do výšky 4500 metrů, aniž by museli pracovat s tlakem v kabině a mohou tak výrazně ušetřit náklady na stavbu stíhaček. Abych dosáhl podobného efektu, začal jsem dýchat přes tyto chemické 'pračky kyslíku', které mi pomohly dostat úroveň saturace kyslíkem na 87 %. Ovšem jak jsem dýchal pořád dokola ten samý vzduch, vyžadovalo to spoustu dýchání, jenom abych vyčerpal kyslík, který jsem sám vydechoval.

Patrick McKeown: Ano

Dave Asprey: O tom ale příliš mnoho lidí neví, takže spousta lidí, co tě slyší o tom mluvit, si myslí něco jako, „Hele, ale víš že to nejde, vždyť bys při tom umřel,“ nebo něco takového. Jenže to je to samé, jako bys říkal, že „když zkusíš přerušované hladovění, tak umřeš.“ Ne, neumřeš.

Patrick McKeown: Ano

Dave Asprey: Protože pořád je tam dostatek kyslíku, sice se cítíš, jako bys měl umřít, když nějaký čas udržuješ svoje plíce prázdné, ale ve skutečnosti máš ještě několik minut předtím, než ti začne něco skutečně hrozit.

Patrick McKeown: Víš, když cítíš potřebu se nadechnout, tak za normálních okolností za to může CO2. A stimulace k dýchání je snaha o zbavení se nadbytečného množství CO2, takže když zadržujeme dech nebo dýcháme méně a cítíme, že nemáme dostatek vzduchu, tak je to oxid uhličitý, co vyvolává tento pocit. Není to kyslík, takže…a další věc, která mě teď napadla ohledně dýchání nosem. Pokud dýcháme nosem, tak kyslík v tepnách roste o 10 %, ale zároveň roste také konečné množství oxidu uhličitého. A to, co si většina lidí neuvědomuje je, že když dochází k přenosu kyslíku z plic do krve, tak ho na sebe váže hemoglobin, který nese většinu kyslíku v naší krvi. Ovšem, pokud se má tento kyslík z červených krvinek uvolnit, potřebuje mít dostatečný tlak oxidu uhličitého.
Jinými slovy - kyslík se uvolňuje pouze v přítomnosti oxidu uhličitého a přitom většina lidí mluví o tom, že bychom měli vdechovat větší množství kyslíku a zbavovat se oxidu uhličitého. Ano, je pravda, že dýcháme proto abychom se zbavili CO2, ovšem zároveň si ho potřebujeme udržet určité množství, aby umožnil kyslíku v naší krvi uvolnit se do buněk. Takže - oxid uhličitý je ve skutečnosti velmi důležitý pro příjem kyslíku našimi buňkami.

Pokračování příště.
 

OXYGEN ADVANTAGE - 3 DAYS INSTRUCTOR TRAINING
6. - 8.12. 2019, Prague
Více info: http://www.movelabinstitute.com
 

ZDROJhttps://44uc8dkwa8q3f5b66w13vilg-wpengine.netdna-ssl.com/wp-content/uploads/2017/09/BPR_Patrick_McKeown.pdf
Přeložil: Roman Kladivo