Chůze naboso je prospěšná vašemu chodidlu

24.07.2019

Chůze naboso vytváří mozoly, ty ale neomezují vnímání


Evoluční biolog Daniel E. Lieberman způsobil mezinárodní poprask, když téměř před deseti lety zveřejnil výzkum ukazující, že běhání ve vypolstrovaných teniskách vede k tomu, že lidé při běhu udeří nohou do země silněji, než když běží naboso.

Lieberman, profesor biologie na Harvard University, začal sám experimentovat s běháním naboso, což ho bavilo natolik, že u toho zůstal. Každé jaro, poté co uběhl Bostonský maraton, vyměnil své klasické tenisky za pár minimalistických bot nebo běhal úplně bosý. Čím více běhal bosky, tím mozolnatější a chráněnější jeho nohy byly. Ovšem jak sám říkal „Navzdory tomu jsem stále dokázal vnímat zemi pod nohama stejně dobře, jako když jsem měl mozoly opravdu tenké“. Z evolučního hlediska dává smysl, aby chodidla s mozoly byly stále schopná cítit: jedná se o jediný zdroj kontaktu mezi zemí a tělem a starověcí lidé si nemohli dovolit přijít o dotykové vjemy.

Nedávno pak Lieberman a jeho kolegové z Harvardu, Německa a Keni publikovali další studii ve Wednesday in Nature, která potvrzuje jeho podezření. Zjistili, že ačkoli mozoly na chodidle se stávají silnějšími čím více lidé chodí naboso, nemusí tuto extra ochranu vyměnit za schopnost pomocí chodidel vnímat. Jednoduše - tvrdý povrch mozolu přenáší mechanickou sílu skrze chodidlo k nervovým zakončením hluboko v kůži stejně dobře jako nechráněná noha.

Mozoly vznikají z proteinu keratinu - stejného materiálu, ze kterého vznikají i nehty, slepeného dohromady dalším speciálním proteinem. „Mozoly nemají prakticky žádnou viskozitu, takže síla ze země jde rovnou do hlubších vrstev kůže a vy tak neztrácíte žádné informace,“ říká Lieberman.

Lieberman a jeho kolegové změřili citlivost chodidla na mechanické stimuly a zjistili, že lidé s tlustými mozoly byli stejně citliví na vibrace jako ti, kteří měli pouze tenké nebo žádné mozoly. Vědci přitom porovnávali mozoly a citlivost chodidla mezi 81 lidmi ze západní Keni, z nichž někteří chodili pravidelně bez jakékoli obuvi a někteří ji naopak používali. Taktéž získali podobná data od 22 lidí z Bostonu.

V případě polstrovaných bot tuhost podrážky sníží rychlost s jakou noha dopadne na zem, což samotný dopad dělá pohodlnější, ovšem výsledná síla je stejná. Libeberman říká „energie, která vystřelí nahoru do vaší nohy je v polstrovaných botách zhruba třikrát větší, než když jdete naboso“ a přidává, že „nemáme naprosto žádnou představu, co to znamená pro zdraví našich kloubů“. Je tak teoreticky možné, že tato navýšená síla je ukrytá za zdvojnásobením výskytu artrózy kolene od druhé světové války – zhruba od doby, kdy technologický pokrok v designu obuvi umožnil produkci většího množství polstrovaných bot. Ovšem zatím neexistuje žádný jasný důkaz, který by toto spojení podpořil.

V některých směrech je chůze naboso pro tělo lepší než nošení silně polstrovaných bot, říká Lieberman. Ovšem zároveň trvá na tom, že není striktně proti nošení bot: „Neříkám, že by lidé neměli nosit boty.“ Spíše si myslí, že věda ještě stále plně nerozumí dopadu obuvi na tělo v průběhu milionu kroků. Lieberman říká, že by bylo velmi obtížné studovat efekt nošení obuvi v průběhu milionů a milionů kroků, který člověk za sedmdesát a více let svého života udělá, a tak v současnosti zkoumá vliv tohoto polstrování na zvířecí chůzi.

Rovnováha může být také jednou z obětí měkkých podrážek. Lidské nohy se v průběhu času stávají méně a méně citlivější. Pokud spolu s tím ztratí kontakt se zemí, může to zvýšit jejich šanci na upadnutí. Lieberman vysvětluje: „Pokud vaše chodidla nejsou schopna vnímat, co se děje na zemi, tak máte pravděpodobně větší riziko, že upadnete a boty mohou být součástí tohoto problému. Pokud bychom mohli dát lidskému mozku a jejich reflexům více informací, mohlo by to pomoct.“

Gymnasté a bojovníci chodí naboso, aby zlepšili své spojení se zemí a řidiči formule 1 zase svá auta řídí v botách s tvrdou podrážkou, která naopak zvyšuje jejich citlivost, jak ukázala jedna studie.

S dnešními polstrovanými botami 'jsme navýšili pohodlí, ale snížili funkčnost', říká Thorsten Sterzing, vědec zabývající se obuví, který navrhuje boty pro elitní sportovce. Nebyl sice součástí tohoto nového výzkumu, ale rád by z něj vycházel během své vlastní práce. Až příliš často si lidé volí obuv, která odpovídá společenským ideálům krásy, ale přitom nepodporuje zdravou chůzi. Studie jako je ta Liebermanova mohou vést k designu lepších bot, které budou doplňovat přirozené schopnosti těla místo toho, aby je podkopávaly.

Kristiaan D´Aout, který přednáší svalovo-kosterní biologii na University of Liverpool v Anglii, říká, že chodidlo je jednou z nejméně pochopených struktur lidského těla kvůli individuálním variantám, komplexnosti kostí a vazů chodidla a protože velkou část z věcí odehrávajících se v chodidle ani nemůžeme vidět. D´Aout se na této nedávné studii nepodílel, ovšem věnoval se velmi podobné práci a napsal k této studii komentář, který vyšel v tom samém díle Nature. V jedné ze svých studií D´Aout nechal účastníky nosit minimalistické boty po dobu šesti měsíců. Ačkoli jim byly z počátku nepohodlné, 'začalo je celkem velké množství z nich preferovat'. Jak říká: „Jedna z věcí, o kterých doufám, že vyplynou z tohoto výzkumu a z výzkumu ohledně obuvi obecně je, že si lidé začnou uvědomovat, že boty mohou být celkem dost invazivní.“ (Sám D´Aout ovšem uznává, že obvykle nosí běžné boty kvůli vlhkému a zamračenému počasí v Liverpoolu).

Lidé nosí boty zhruba 40 000 let, říká Lieberman, ačkoli se někteří domnívají, že neandrtálci je nepoužívali. V současnosti v některých částech světa včetně Indie a Keni, kde Lieberman prováděl svůj výzkum, najdete mnoho lidí, kteří na sobě neměli boty za celý svůj život. „Nedokážu si představit, že bych měl žít bosky uprostřed Evropy během doby ledové, ale zase jiná zvířata v té době v Evropě bosky žila, takže je možné, že naši bratranci neandrtálci byli schopní takto bez problémů přežít. Na druhou stranu, jak sám říká, rozhodně nemá v plánu testovat chůzi naboso uprostřed zimy v Nové Anglii.

BAREFOOT TRAINING SPECIALIST Level I: http://www.tptherapy.cz/skoleni-BAREFOOT-TRAINING-SPECIALIST-LEVEL1
BAREFOOT TRAINING SPECIALIST Level II: http://www.tptherapy.cz/skoleni-BAREFOOT-TRAINING-SPECIALIST-LEVEL2


Autor: Karen Weintraub
Publikováno: 26. 6. 2019
Zdroj: https://www.scientificamerican.com/article/going-barefoot-is-good-for-the-sole/?fbclid=IwAR2o6QitEQtgOgwVUzxWf-E8gYZlM7XOQmHFfFUt56XXYfK0dUhJh48e-Jg
Přeložil: Roman Kladivo